Internet je plný zaručených návodů na to, jak ovládnout svou mysl, abychom mohli žít šťastný a spokojený život. Jak úspěšně afirmovat, jak pracovat se záměrem, jak si vyčistit hlavu a vypnout neutuchající tok myšlenek.
Ale je to skutečně klíč k lepší budoucnosti?
Rozhodně nechci zpochybňovat funkčnost těchto technik, jenže to má háček, o kterém se zas tak často nemluví. A tím je samotná příčina problému, která se nachází mimo oblast naší mysli, a proto nemůže být z této úrovně uzdravena.
Pro mnoho z nás tak přináší práce s myslí pouze dočasný a krátkodobý efekt, což jen prohlubuje naši frustraci z vlastní neschopnosti vyřešit náš problém a zesiluje pocit vlastní nedostatečnosti.
Kde je zakopaný pes?
Veškerou svou pozornost směrujeme do svojí hlavy, ale jaksi při tom všem zapomínáme na to nejcennější – na naše srdce a pravdivé prožívání nás samých.
Jak žít svou pravdu si hlavou nenalinkujeme. Jak by řekl klasik: „To nevymyslíš.“ Naše hlava je asi tak jako všechno ostatní – dobrý sluha, ale zlý pán a navíc dokonalý mystifikátor.
Často mám pocit, že jsme to vzali za špatný začátek.
Naše srdce není jen super výkonná pumpa. Srdce – nejmocnější symbol lásky je od počátku věků považováno za sídlo našich pocitů. Šamanismus používá výstižné spojení Srdeční mysl, které poukazuje na podstatu spojení srdce – hlava.
Americký institut HeartMath zkoumal již v devadesátých letech minulého století vzájemné působení srdce a mozku. A víte co? Mozek, o kterém se do té doby vědci domnívali, že jeho elektromagnetické pole je nejsilnější, dostal v novém měření lidově řečeno na pr*el.
Již během prvních pokusů se prokázalo, že srdce je obklopeno elektromagnetickým polem o průměru 2,5 m. Wow. Výzkum dokonce předpokládal mnohem větší dosah, bohužel naše současné přístroje nemají takovou citlivost, aby data zaznamenaly.
Takže kdo to tady vlastně řídí?
Další fascinující zjištění přišla hned vzápětí. Naše srdce pomocí elektromagnetického pole komunikuje s orgány našeho těla včetně našeho mozku. A jakže to dělá? Co utváří elektromagnetické pole našeho srdce?
A červení už vědí….jsou to….chvilka napětí…naše EMOCE. Ale protože mozek emocím nerozumí, musí si je přeložit. A zde začíná zmatení jazyků, které je snad největší od pádu babylonské věže.
Mozek si totiž překládá emoce jako přesvědčení, která si ukládá do své databáze. Tato přesvědčení, jsou potom svázána s pocity (původním jazykem, kterému mozek nerozuměl).
A protože náš mozek a vzpomínky nefungují lineárně více si o tom můžete přečíst tady, pokaždé, když zažíváme emočně vypjatou situaci, prohledává mozek svou databázi vzpomínek (zkušeností a zážitků), které jsou svázané s aktuálně vysílanou emocí.
A pokud ve svém archivu najde vzpomínku napojenou na odpovídající emoci, přehraje svůj překlad v podobě přesvědčení nebo vzorce. A dílo zkázy je dokonáno.
Uf. Pro jistotu vám sem házím příklad, abych vás nepopletla…
V dětství se vaši rodiče rozvedli. Jeden z rodičů odešel a přestal se o vás zajímat. Trávili jste hodiny a hodiny u okna nebo u branky a vyhlíželi, jestli se nevrátí.
Pocit naděje se mísil s pocitem zklamání. Váš mozek si emoce přeložil jako přesvědčení: čekání na něco, nebo na někoho = neúspěch. Toto přesvědčení pak na různých úrovních a intenzitě žijete ve svém každodenním životě.
Při čekání na výsledky pohovoru, lékařských testů, na partnerův návrat ze služebky, banální fronta na poště nebo v obchodě pro vás může být natolik nepříjemná, že se jí vyhýbáte jak jen to jde…
Neexistují dobré nebo špatné emoce
Některé emoce pro nás mohou být méně nebo více příjemné. Všechny emoce však mají pro nás význam a je důležité dovolit si je prožít. Většina z nás má tendenci nepříjemné emoce jako smutek, vztek nebo pocit bezmoci potlačovat.
Potlačené emoce se dříve nebo později stejně v našem životě projeví, často neadekvátní reakcí v situaci, která tomu neodpovídá.
Prožívání emocí tady a teď nás vede nejen do přítomnosti, ale učí nás upřímnosti a boří přesvědčení, které si naše mysl vytvořila, aby nás před nepříjemnými emocemi uchránila.
Pravdivé prožívání našich emocí nás vede k větší autenticitě
Když si dovolíme odložit naše masky, přestaneme se úzkostně kontrolovat a ovládat, vykašleme se na (ne)měl/a bych, dovolíme si křičet, plakat nebo se smát, zbavíme se vnitřního tlaku, uvolníme se a přiblížíme se sami sobě.
Nejprve se naučme naše emoce pravdivě projevit, abychom je mohli později sdílet s blízkými, aniž bychom je zraňovali. Pro začátek úplně postačí, když za své pocity přijmeme plnou odpovědnost a nebudeme ze svého prožívání vinit ostatní.
Vyzkoušejte to!
Vyvolávají ve vás podobné situace stále stejné emocionální reakce? Pátrejte po příčině svých pocitů. Najděte si klidnou chvilku a rekapitulujte svůj život až do chvíle, kdy odhalíte příčinu svých přesvědčení. Následně zrevidujte, zda jsou pro vás ještě stále platná a pokud ne, s láskou je ze svého života propusťte.
I špatný začátek může mít dobrý konec
Naše přesvědčení by samy o sobě neměly nad námi takovou moc, kdybychom jim nevěřili. Naše víra tato přesvědčení projektuje zpátky do elektromagnetického pole našeho srdce, prostřednictvím kterého se informace dostává zpět nejen k našim orgánům a mozku (víra v přesvědčením se tím jen posiluje), ale také do vnějšího světa.
Ze života se tak stává začarovaný kruh příčin a následků, ze kterých se nedokážeme snadno vymotat.
Představte si, že:
- Síla srdečního signálu měřitelného pomocí EKG může být až 60x silnější než EEG (elektrický signál mozku).
- Elektromagnetické pole našeho srdce může být až 5000x silnější než elektromagnetické pole mozku.
- Srdce je nejsilnějším vysílačem našeho těla a zprostředkovatelem, který převádí víru v naše přesvědčení na elektrické a magnetické vlny, které vysílá několikanásobně silněji do vnějšího světa.
Už je vám doufám jasnější, proč to hlavou prostě neurveme?
Můžeme afirmovat, vizualizovat, dávat si záměry, předsevzetí, vytvářet vision boardy, ale pokud svou vnitřní práci nesneseme z výšin rozumu do srdce, neodhalíme svoje přesvědčení a nepoléčíme emoce, které jsou s našimi přesvědčeními svázané, jen stěží dosáhneme v životě trvalé a stabilní změny.
Pracujeme-li intenzivně s myslí, vysílá elektromagnetické vlny jen náš mozek, zatímco naše srdce vyzařuje do světa s tisícinásobnou silou naše skutečná přesvědčení, která jsou často tvořená strachem a pochybnostmi o nás samých.
Vyzkoušejte to!
Začněte říkat častěji slůvko miluji tě a pokaždé, když ho vyslovíte nahlas, snažte se skutečně procítit emoční náboj tohoto všemocného slovního spojení.
Řekněte miluji tě sami sobě pokaždé, když uvidíte svůj odraz v zrcadle, ve výloze, v okně vagónu metra nebo tramvaje.
Řekněte vodě Miluji tě, když si budete ráno napouštět vodu do konvice na svou oblíbenou kávu, čaj, nebo dávat sprchu. Zahrajte si hru a v duchu říkejte Miluji tě všem lidem, které ráno potkáte cestou o práce.
Stáhněte si mou meditaci Kvetoucí srdce a získejte pro svoje srdce jedinečnou medicínu.
Přejme si to z celého srdce
Změny v našem životě mohou nastat tehdy, až začneme celým svým srdcem věřit sami sobě, začneme žít pravdu svého srdce a svojí Duše a nebudeme se bát postavit se veřejně za to, kým doopravdy jsme.
Nejprve se ale musíme otevřít plně pochopení toho, že žádná změna k nám nepřijde zvenčí, že vnější je jen odrazem vnitřního, že svou sílu a moc můžeme použít ke změně až v okamžiku, kdy se napojíme na své nitro a naučíme se vidět srdcem.
Zahoďme jednou provždy přesvědčení, že naše srdce je zavřené
Naše Duchovní srdce, po šamansku Srdeční mysl, je centrem lásky k veškerému životu a ze své povahy se nemůže uzavřít, protože jeho podstatou je nepřetržitě vysílat a přijímat čistou lásku bez podmínek.
Nedovolme svojí hlavě, aby diktovala našemu srdci, za jakých podmínek můžeme lásku dávat a přijímat. Prožívejme své emoce a nebojme se do nich ponořit, zkoumat je a hledat příčiny toho, proč se právě teď tak cítíme.
Možná to bude nepříjemné a neobejde se to bez bolesti a ztráty iluzí, ale je to nejpřímější cesta k tomu, jak se trvale zbavit nefunkčních přesvědčeních o sobě sama.
Práci s myslí pak můžeme využít na dočištění vzorců, které už ve svém životě nechceme a nepotřebujeme, vytvořit v mozku nová spojení a tím rychleji přepsat svou osobní historii.
